Orlovský klusák patří k nejslavnějším ruským plemenům. Jméno dostal podle hraběte Orlova, kterému patřil hřebčín v Chrenovém, kde byloplemeno vyšlechtěno. V 70. letech 18. století působil v tamním chovu bílý arabský hřebec Smetanka, který kryl holandské, dánské a meklenburské klisny. Jeho syn, Polkan I., měl od dánské klisny r. 1784 syna Barse I., zakladatele chovu klusáků. Ti pak byli zušlechtěni krví arabskou a anglickou a důsledným výběrem se ustálilo plemeno, které se osvědčilo zejména v tradičním ruském zápřahu - v trojce. Prostřední kůň, tzv. koreň, býval právě orlovský klusák. Klusácký sport se v Moskvě prosadil už v r. 1834 a vedl k dalšímu prošlechtění orlovských klusáků- Ti se donedávna chovali v 34 státních hřebčínech.

Orlovský klusák je v kohoutku vysoký 157 až 164 cm, obvod hrudi měří asi 180 cm, holeně mírně nad 20 cm. Hlava je středně velká, někdy s lehkým klabonosem, ale v zásadě orientálního typu, oči jsou velké, uši krátké. Vysoko nasazený krk je elegantní, "labutí", plec poněkud strmá, hřbet rovný a dlouhý s dobrým kohoutkem. Prostorná hruď má dobře klenutá žebra. Rámec je čtvercový, záď mohutná, zadní nohy jsou silné. Kopyta jsou plošší, ale kvalitní. Celkově je to mohutné, ale ne těžký kůň s vynikajícím klusem. Existuje několik typů, z nichž nejlepší je chrenovský. Je to ideální kůň do ruských podmínek, rychlý, vytrvalý a otužilý. Na dráze nedosahuje takové rychlosti jako specializovaní klusáci, ale v dopravě j nenahraditelný. Chodí dobře i pod sedlem jako všestranný sportovní kůň. Zvlášť příjemný je pro terénní vyjížďky.